Co děláme
Co a jak děláme?
Hospodaříme na 28 hektarech luk a 81 hektarech orné půdy. Zaměřujeme se na chov skotu, rostlinnou výrobu a poskytování služeb v zemědělství.
Převážnou část vlastní rostlinné produkce využíváme na krmení zvířat tak, abychom věděli, že krmení, které našemu skotu podáváme, je špičkové kvality a bez úprav nevhodnými látkami. Krmení je totiž základní stavební kámen našeho masa, tedy budoucího produktu, který dostává náš zákazník na stůl. Právě proto sečeme mladé porosty, které jsou plné všeho, co naše zvířata potřebují. Krmná dávka je čerstvá, voní, pro zvířata je chutná a je namíchána tak, aby dobytče v každé své životní etapě dostala přesně to, co potřebuje.
Používáme volná ustájení na slámě a pastevní odchov. V kotcích jsou zvířata po pár kusech, což jim zajišťuje dostatek pohybu, čistotu a život bez stresu. Telata vyrůstají po dobu minimálně 3 – 4 měsíců pod matkou, kde mají zabezpečené dostatečné množství mléka a přirozený fyziologický vývoj. Zároveň odchov pod krávou zajišťuje, že mladá zvířata nevyrůstají na potravinových doplňcích, jak je tomu jinde nutností. Bezesporu to svědčí i psychické pohodě zvířat, jak matky, která není stresována časným odstavem telete, tak mladým zvířatům, která žijí ve skupině a nejsou uzavřena jednotlivě v telecích boudičkách.
Kam směřujeme?
Budujeme hospodářství, které bylo historicky v našich končinách tradiční. Takové, které může poskytnout individuální péči každému zvířeti, každé mezi, kterou obhospodařujeme. Kde je hospodář společně s jeho rodinou srdečný a otevřený všemu novému. Budujeme statek, na který se budete vždy rádi vracet a jeho návštěva pro vás bude zážitkem.
Udržitelné zemědělství
Velkou část pozemků obhospodařujeme v systému regenerativního zemědělství, či ekologického zemědělství. Pro naší rodinu je klíčové zanechat půdu, kterou obděláváme v lepší kondici tak, aby se naše děti mohli lépe vyrovnávat s klimatickou změnou a dosahovali slušných výnosů i bez použití chemie či průmyslových hnojiv.
Je pro nás důležité usilovat také o to, abychom proaktivně snižovali emise CO2 v ovzduší a tím budoucím generacím ukazovali, že i pro nás byla otázka životního prostředí velmi důležitá. Pokud s vámi toto téma souzní, budeme moc rádi, když s námi téma ekologie a udržitelnosti budete pravidelně otvírat.
Jste-li vlastníkem orné půdu či louky a není vám lhostejné, jak se s nimi nakládá, i to může být tématem naší budoucí spolupráce a vzájemné podpory.
Co chováme?
V tuto chvíli chováme to, co jsme si za poslední roky vyhodnotili jako to nejlepší. V oblibě máme francouzská plemena, zejména blond de aquitaine a český strakatý skot neboli ČESTR.
Blonde d‘ Aquitaine je skot velkého tělesného rámce, s nápadně dlouhým tělem. Srst je jednobarevně světlá, béžové barvy v různých odstínech. Blond de aquitaine je plemeno robustní, vysloveně masné. Zvířata jsou nenáročná, přizpůsobivá a snáší dobře nízké i vysoké teploty. Při pastvě jsou chodivá, může být paseno i na velkých plochách. Novorozená telata mají jemné kosti a malou hlavu, takže i přes vysokou porodní hmotnost nejsou u plavého aquitánského skotu časté těžké porody.
Plemeno jsme si vybrali proto, že v porovnání s ostatními plemeny, které jsme za těch pár let vyzkoušeli, bylo ve všech, pro nás důležitých parametrech, nadprůměrné. Naše červené straky, matky, zajišťují špičkové výživové hodnoty telatům. Býčci tak dosahují pěkných denních přírůstků od brzkého věku. Plemeno se vyznačuje středním až větším tělesným rámcem, perfektním „osvalením“ a harmonickým zevnějškem. Plemeno je typické především dobrým zdravotním stavem, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat a velmi dobrou schopností
k pastvě.
Jak vzniklo naše hospodářství
Naše zdokumentovaná historie, kdy je možné mluvit o rodinném hospodářství, sahá až do roku 1845. Je však velmi pravděpodobné, že na místě, kde náš statek stojí, probíhala zemědělská výroba už mnohem dříve. Náš příběh však začneme vyprávět až v roce 1933, kdy se na hospodářství narodila manželům Kratochvílovým moje babička. Ve vsi byli Kratochvílovi vážení hospodáři. Babičky tatínek navíc pěstoval myslivost a choval lovecké psy, takže byl v našem kraji relativně dobře známý.
Hospodářství prosperovalo a živilo se na něm kromě rodiny spousta zaměstnanců. Historicky největší zásah dostalo hospodářství po roce 1948, kdy byl po vykonstruovaném procesu pan Kratochvíl uvězněn, majetek zkonfiskován pro JZD a zbytek rodiny vystěhován na Státní statek Bernštejn u České lípy. Vše se začalo v lepší obracet, když se babička potkala s dědečkem. I přesto, že jim doba nepřála, zemědělství se dál věnovali. Hospodařit ve větším bylo díky tehdejšímu režimu nemožné. Doma chovali menší množství zvířat a obhospodařovali záhumenku. V 56 letech se děda s babičkou pustili do kompletní rekonstrukce všech budov a začali podnikat.
Původně chtěl děda navázat na zkušenosti z Mělnicka a živit se pěstováním zeleniny. Vše měla podpořit těžší, úrodná půda a vybudované závlahy. První roky se dařilo pěstování kořenové zeleniny a cibule. Bohužel se postupně místní zpracovatelské firmy začaly rušit a na zeleninu přestal být odbyt. Navíc se kompletně zrušil závlahový systém a další pěstování se tak stalo nemožné. Zůstali jsme tedy u pěstování cibule, která se dala prodat ze dvora a nebyla na závlahy tak vázaná. K cibuli se postupně přidala i živočišná výroba, konkrétně chov prasat. V té době jsem začal hrát důležitější roli na hospodářství i já.
Už od malička bylo jasné, že si najdu k přírodě a zvířatům cestu. Většinu volných víkendů jsme na Pražáky trávili skutečné netradičně. Téměř každý víkend mě a sourozence brali rodiče na naši chalupu. Velký zlom nastal ve 4 letech, kdy jsme s mladším „bráchou“ trávili půl roku u dědy s babičkou. Půlroční prázdniny tam tedy pro mě a pro „bráchu“ byly jako sen. Pořád jsme dělali nějaké lumpárny, krmili s dědou zvířata a prožívali první klukovské touhy. Největší, na které si vzpomínám, byly řídit traktor, nebo nechat se tahat naší fenou Lasinou na sáňkách.
Jak čas plynul, trávil jsem s dědou a babičkou stále víc času. Mé zájmy se postupně přesouvaly k zemědělské technice a zvířatům. Čím jsem byl starší, tím mi děda svěřoval zodpovědnější úkoly a lidi v okolí náš vztah a společnou spolupráci vždy obdivovali. V 15 letech bylo stěhování z Prahy jasná volba. Nastoupil jsem na obor Agropodnikání. Studium mě bavilo zejména díky tomu, že jsem si vše, co jsem se naučil, mohl vyzkoušet v praxi. Zároveň jsem čerpal zkušenosti i z dalších oblastí, jelikož jsme se s dědou v té dobé zaměřovali zejména na chov prasat a rostlinnou výrobu.
Když jsem se rozhodoval, co po střední škole, děda byl pro, abych vystudoval něco mimo obor, říkal: „Tak pro jistotu“. Tohle rozhodnutí mi otevřelo dveře nového poznání. Rozhodl jsem se studovat sport, který mi byl vedle přírody a zvířat také velmi blízký. Začal jsem se věnovat naplno cyklistice a pobytu v přírodě v nejrůznějších formách. Po vysoké škole jsem se rozhodl sbírat zkušenosti v korporátní oblasti jako manažer, abych se jednou k podnikání mohl vrátit. Po 6 letech jsem se rozhodl, že nastal ten správný čas a začali jsme s rodinou budovat Naše hospodářství. Před Vánoci 2014 jsme přivezli první vysoko-březí jalovice a začali postupně budovat technologii našeho chovu.
Na zemědělství je úžasná jeho smyslnost, kontakt s přírodou a zvířaty. Není to mnohdy snadná práce, vyžaduje skutečnou lásku k tomu, co děláme a podporu lidí, kteří vás mají rádi. Jedině tak můžeme dosáhnout skutečného úspěchu.
Střípky z historie
